Americké volby rozhodnou o osudu světa
Hlavní záložky
Nadcházející americké prezidentské volby, které se mají konat 5. listopadu 2024, mají absolutní význam. Na jejich výsledku do značné míry závisí osud nejen Spojených států a dokonce celého Západu, ale i celého lidstva.
Svět balancuje na pokraji jaderné války, plnohodnotné a totální třetí světové války mezi Ruskem a zeměmi NATO, a kdo bude v příštím volebním období šéfovat Bílému domu, nakonec určí, zda lidstvo bude existovat či nikoli.
Proto je tak důležité znovu se podívat na dva kandidáty v těchto volbách a pochopit jejich platformy a pozice.
Biden je dnes samozřejmě slabomyslným invalidou se zjevnými známkami stařecké demence. Ale kupodivu to nic neznamená. Biden je jen fasáda, vývěska pro politické elity Demokratů, které jsou pevně u moci ve Spojených státech, a které dosáhly silného konsensu ohledně Bidena. V zásadě by Biden mohl vládnout i v mrtvém těle. Nic by to nezměnilo. Za jeho zády stojí soudržná skupina globalistů (někdy nazývaná „světová vláda“), sdružující nejen většinu amerického deep state, ale i liberální elity v Evropě i na světové úrovni.
Ideologicky Biden – to je globalismus, tedy projekt sjednocení lidstva pod vládou liberálních technokratických elit se zrušením suverénních národních států a úplným smíšením národů a vyznání.
Jedná se o jakýsi projekt nové Babylonské věže. Pravoslavní křesťané a mnoho křesťanských tradicionalistů jiných vyznání to přirozeně vidí jako „příchod Antikrista“. Globalisté (Yuval Harari, Klaus Schwab, Raymond Kurzweil, Maurice Strong) otevřeně hovoří o nutnosti nahradit lidstvo umělou inteligencí a kyborgy, a zrušení pohlaví a etnika se již stalo skutečností západních společností.
Při realizaci tohoto projektu na Bidenovi nezávisí vůbec nic. Nerozhoduje, ale pouze plní roli pověřeného představitele mezinárodní centrály světového globalismu.
Politicky se Biden opírá o Demokratickou stranu, která přes veškerou svou různorodost postojů a přítomnost neglobalistických pólů a postav – jako krajně levicový Bernie Sanders nebo Robert Kennedy – dosáhla vnitřní dohody ohledně jeho podpory. Nesvéprávnost samotného Bidena navíc nikoho neděsí, protože skutečnou mocí vládnou úplně jiní jedinci – mladší a racionálnější.
Ale to není to hlavní: za Bidenem stojí ideologie, která je dnes ve světě všudypřítomná. Většina zástupců světových politických a ekonomických elit jsou do té či oné míry liberálové. Liberalismus na planetární úrovni hluboce vstoupil do vzdělávání, vědy, kultury, informací, ekonomiky, obchodu, politiky a dokonce i technologie.
Biden je jen bodem sbíhavosti paprsků této celosvětové pavučiny. Přičemž politické ztělesnění této pavučiny se ustálilo v Demokratické straně ve Spojených státech. Demokraté ve Spojených státech se stále méně starají o samotné Američany a stále více o udržení své globální dominance za každou cenu – i za cenu světové války (s Ruskem a Čínou). V jistém smyslu jsou připraveni obětovat i Spojené státy. To je dělá extrémně nebezpečnými.
S globalistickou agendou těch, kteří stojí za Bidenem, souhlasí i zástupci amerických neokonzervativních kruhů. Jsou to bývalí trockisté, kteří nenávidí Rusko a věří, že světová revoluce je možná jenom po úplném vítězství kapitalismu, tedy globálního Západu, v celosvětovém měřítku. Proto tento cíl odložili až na konec cyklu kapitalistické globalizace v naději, že se k tématu proletářské revoluce vrátí později, po globálním vítězství liberálního Západu.
Neokonzervativci vystupují jako jestřábi, trvají na unipolárním světě, plně podporují Izrael a zejména genocidu v Gaze. Mezi demokraty jsou také neokoni, ale většina z nich je soustředěna u republikánů, kde představují opačný pól než Trump. V jistém smyslu jde o pátou kolonu demokratů a skupinu Bidena v Republikánské straně.
A nakonec americký hluboký stát, Deep State. Hovoříme zde o nestranické věrchušce vládních úředníků, vysokých byrokratů a klíčových postavách armády a zpravodajských služeb, kteří ztělesňují jakési „strážce“ americké státnosti. Tradičně pro americký Deep State existovaly dva vektory, ztělesněné právě v tradiční politice demokratů a republikánů.
Jeden vektor je pro globální dominanci a šíření liberalismu v planetárním měřítku (politika demokratů) a druhý je pro posílení Spojených států jako velké supervelmoci, jako hegemona světové politiky (politika republikánů).
Je snadné vidět, že se nejedná o vzájemně se vylučující linie, oba vektory směřují ke stejnému cíli s různými nuancemi. Americký hluboký stát je proto strážcem obecného směřování a umožňuje rovnováhu stran, aby bylo možné pokaždé zvolit jeden z vektorů rozvoje. Oba směry Deep State v zásadně uskutečňuje.
V tuto chvíli skupina Bidena více a přesněji odráží zájmy a hodnoty této vyšší americké byrokracie.
Skupina Bidena v sobě soustřeďuje kritické množství mocenských faktorů – od ideologie po Deep State, a také spoléhá na podporu velkých finančních korporací, světový tisk a kontrolu nad globálními monopoly.
Osobní slabost a stařecká demence Bidena nutí globalisty za ním stojící vynucovat si nedemokratické metody, jak ho udržet u moci.
V jednom ze svých nedávných projevů na předvolebním shromáždění Biden bez obalu prohlásil, že „je čas postavit svobodu nad demokracii“. Nebyl to další přešlap, ale plán globalistů. Není-li možné udržet moc demokratickými metodami, může dojít k jakýmkoli nedemokratickým procesům pod heslem „svoboda“, tedy v podstatě nastolení globalistické diktatury.
Válka s Ruskem k tomu poskytne legální základ a Biden může zopakovat trik Zelenského, který zůstal u moci i po zrušení voleb. Tuto variantu si může vybrat i Macron ve Francii, který utrpěl drtivou porážku od pravice ve volbách do Evropského parlamentu, a dokonce i Scholz, který rychle ztrácí podporu v Německu. Globalisté na Západě zjevně zvažují scénář nastolení přímé diktatury a zrušení demokracie.
Pro lidstvo bude vítězství Bidena, nebo prostě skutečnost, že jakkoli zůstane u moci, katastrofou. Globalisté budou pokračovat v budování Nového Babylonu, lpět na světové vládě, a to je plné eskalace už stávajících konfliktů a začátkem nových. Biden je válka. Bez konce.
Za Donaldem Trumpem stojí úplně jiné síly. To je skutečně alternativa k Bidenovi a jeho skupině globalistů, a mnohem kontrastnější. Proto bylo Trumpovo první prezidentské období neustálým skandálem. Americký establishment ho kategoricky odmítl přijmout a neuklidnil se, dokud ho nevyměnil za Bidena.
Trump je na rozdíl od Bidena bystrá, originální, impulzivní a odhodlaná osobnost. Individuálně je i přes svůj věk v dobré kondici, aktivní, energický a čilý. Navíc, pokud je Biden týmový člověk a v podstatě chráněnec globalistických kruhů, pak Trump je samotář, ztělesnění amerického snu o osobním úspěchu. Je to narcis a egoista, ale velmi šikovný a úspěšný politik.
Ideologicky se Trump opírá o klasické americké konzervativce (ne neocony!). Často se jim říká paleokonzervativci. Jsou dědici tradiční izolacionistické tradice republikánů, jak je vyjádřeno v Trumpově sloganu “America First!”. Tito klasičtí konzervativci hájí právě tradiční hodnoty: normální rodinu muže a ženy, křesťanskou víru, zachování slušnosti a norem známých americké kultuře.
Ideologie paleokonzervativců v zahraniční politice se redukuje na posílení Spojených států jako suverénního národního státu (odtud další Trumpův slogan „Make America Great Again“) a na odmítnutí zasahovat do politiky jiných zemí, když to nepředstavuje přímé ohrožení bezpečnosti a zájmů Spojených států.
Jinými slovy, Trumpova ideologická platforma je zcela opačná než ideologická platforma Bidena. Dnes je tato ideologie nejčastěji spojována se samotným Trumpem a je definována jako „trumpismus“.
Stojí za zmínku, že z volebního a sociologického hlediska tuto ideologii sdílí téměř většina Američanů – zejména v centrálních státech mezi pruhy obou pobřeží. Průměrný Američan je konzervativní a tradiční, ačkoli kultura individualismu ho dělá lhostejným k tomu, co si myslí ostatní, včetně úřadů. Víra ve své síly činí tradiční Američany skeptickými vůči federální vládě, která z definice pouze omezuje jejich svobody. Právě přímá výzva k těmto obyčejným Američanům – přes hlavy politických, finančních a mediálních elit – umožnila Trumpovi, že byl v roce 2016 zvolen prezidentem.
Vzhledem k tomu, že mezi republikány patří nejen paleokonzervativci, ale také neokonzervativci, je Republikánská strana do značné míry rozdělena. Neoconi jsou blíže Bidenovi a silám za ním a Trumpova ideologie je v rozporu s jejich základními principy. Jediné, co je sbližuje, je deklarace velikosti Ameriky a snaha posílit její moc ve vojensko-strategické a ekonomické sféře.
Navíc se bývalým trockistům během desetiletí jejich nové politiky ve Spojených státech podařilo vytvořit vlivné a vysoce postavené think-tanky a také svými představiteli infiltrovat ty stávající. Paleokonzervativcům nezbyla téměř žádná seriózní mozková centra.
Buchanan si v 90. letech stěžoval, že neokonzervativci prostě unesli Republikánskou stranu a vytlačili tradiční politiky na periferii. Tohle je mina umístěná pod Trumpa.
Ale na druhou stranu, pro republikány mají volby velký význam a řada významných politiků mezi nimi – kongresmani, senátoři a guvernéři – počítá s obrovskou popularitou Trumpa mezi voliči a je nucena ho podporovat i z pragmatických důvodů. To vysvětluje Trumpovu kritickou důležitost mezi republikánskými prezidentskými kandidáty. Pro republikány – nejen pro paleokonzervativce, ale i pro prosté pragmatiky – je Trump klíčem k moci.
Neoconi však zůstanou extrémně vlivnou skupinou, se kterou Trump pravděpodobně nebude riskovat skoncovat.
Postoj Deep State k Trumpovi byl od samého začátku spíše chladný. V očích nejvyšší byrokracie vypadal Trump jako kariérista a dokonce marginální, spoléhající na populární a pro Američany tradiční, ale stále poněkud nebezpečné ideje. Navíc neměl dostatečnou podporu v establishmentu. Proto konflikt se CIA a dalšími službami, který začal v prvních dnech Trumpova prezidentství v roce 2017.
Deep State zjevně na Trumpově straně nestojí, ale nemohou ignorovat jeho popularitu mezi obyvatelstvem a skutečnost, že posílení Spojených států jako státu v zásadě není v rozporu se základními zájmy samotných představitelů Deep State. Pokud by Trump chtěl, mohl by si v tomto prostředí vytvořit působivou podpůrnou skupinu, ale jeho politický temperament nevyhovuje. Raději jedná spontánně a impulzivně, spoléhá na vlastní síly. Tak zaujme voliče, který v něm vidí kulturně známý americký archetyp.
Pokud se Trumpovi podaří vyhrát prezidentské volby v roce 2024, vztahy s Deep State se jistě změní. S pochopením, že jeho postava není náhodná, Deep State se zřejmě pokusí s ním navázat systematické vztahy.
S největší pravděpodobností se globalisté za slabým Bidenem pokusí odstranit silného Trumpa z voleb a za každou cenu mu zabránit stát se prezidentem.
Zde lze použít všechny metody: vraždu, věznění, organizování nepokojů a protestů až po převrat nebo občanskou válku. Nebo na konci svého funkčního období Biden zahájí třetí světovou válku. To je také velmi pravděpodobné.
Vzhledem k tomu, že globalisté mají silnou podporu ze strany Deep State, může do hry vstoupit kterýkoli z těchto scénářů.
Pokud však budeme předpokládat, že populární a populistický Trump vyhraje a stane se prezidentem, pak to samozřejmě nejvážněji ovlivní celou světovou politiku.
Za prvé, druhé funkční období prezidenta USA s takovou ideologií ukáže, že první funkční období byla zákonitá, a nikoli „nepříjemná“ (pro globalisty) náhoda. Unipolární svět a globalistický projekt odmítnou nejen zastánci multipolárního světa – Rusko, Čína, islámské země, ale i samotní Američané. To zasadí silnou ránu celé síti liberálně-globalistické elity. A s největší pravděpodobností se z takové rány nikdy nevzpamatují.
Objektivně se Trump může stát spouštěčem multipolárního světového řádu, v němž Spojené státy budou zaujímat důležitou, nikoli však dominantní roli. „Amerika bude zase velká“, ale jako národní stát, ne jako globalistický světový hegemon.
Konflikty, které dnes existují i ty, které rozpoutali globalisté, se přitom samy od sebe samozřejmě nezastaví. Požadavky Trumpa na Rusko ohledně ukončení války na Ukrajině budou realistické, ale celkově dost tvrdé.
Jeho podpora Izraeli v Gaze nebude o nic méně bezpodmínečná než Bidenova. Trump navíc vidí Netanjahua jako spřízněnou duši v pravicové politice. A bude prosazovat poměrně tvrdou politiku vůči Číně, zejména při vyvíjení tlaku na čínské podniky ve Spojených státech.
Hlavní rozdíl mezi Trumpem a Bidenem je v tom, že první se zaměří na racionálně propočítané americké národní zájmy (což odpovídá realismu v mezinárodních vztazích) a bude to dělat s pragmatickým zohledněním rovnováhy sil a zdrojů. Kdežto ideologie globalistů stojících za Bidenem je v jistém smyslu totalitní a nekompromisní.
Pro Trumpa je jaderná apokalypsa nepřijatelná cena. Pro Bidena a hlavně pro ty, kteří si sami sebe představují, že jsou vládci Nového Babylonu, je v sázce všechno. A jejich chování je i v kritické situaci nepředvídatelné.
Zatímco Trump je jen hráč. Velmi tvrdý a troufalý, ale zdrženlivý racionalitou a hodnocením konkrétní výhody. Trumpa lze jen stěží přesvědčit, ale dá se s ním smlouvat. Biden a jeho vlastníci jsou nepříčetní.
Americké volby v listopadu 2024 odpoví na otázku, zda má lidstvo šanci, nebo už ne. Nic víc, nic míň.
https://ria.ru/20240619/vybory-1953676989.html
https://www.pokec24.cz/politika/alexandr-dugin-americke-volby-rozhodnou-...