Rozhovor s Alexandrem Duginem

Kdo je Putin, co je nacionální bolševismus a proč neházet islám do jednoho pytle.

Vážený pane Dugine, děkujeme za Vaši ochotu odpovědět na několik našich dotazů. Rád bych začal s otázkami k politické situaci a potom bych se blížeji zabýval apokalyptickou situací Ruska a následně celé zeměkoule. Tedy, má první otázka: Kdo je prezident Putin, co je jeho agenda a jaké jsou jeho vyhlídky?

Dugin: Na to se nedá tak jednoduše odpovědět. Putin je typický kágébák. To znamená vlastenec, etatista, zastánce velkoruské ideje. Na druhé straně je obklopen liberály a zápaďáky, na kterých je závislý. Prohlašuje, že Rusko je evropská země; obdivuje německou kulturu. Ale neskrývá averzi vůči světové politice USA.

Existují různé možnosti, jak se Putin může v budoucnu rozvíjet: na jedné straně osvobození od liberálních vlivů a směřování k euroasijské, nacionálně-sociální myšlence, anebo zachování status quo s nelogickým, čistě pragmatickým využíváním liberalismu spojeného s vlasteneckou rétorikou.

 

A co je se Zjuganovem? Charles Clover ve Foreign Affairs, časopisu CFR (Council on Foreign Affairs), napsal, že Zjuganov více či méně realizuje Vaše geopolitické ideje.

Dugin: Zjuganov je levicový eurasijec. Prezidentem Ruska se nikdy nestane. Z toho důvodu může sotva co Německu nabídnout. Zjuganovovy knihy jsou plagiáty mých textů. Proto je teoreticky proněmecký, ale především je oportunistou a pochybuji, že své vlastní knihy vůbec čte, protože jsou jasně psány negry – literárními nádeníky.

Jak vidíte budoucí vývoj mezi Ruskem a islámskými zeměmi uvnitř a mimo jižní hranici?

Dugin: Islám netvoří geopolitickou jednotu. Existuje eurasijský islám v Iránu, v Libanonu; to je obecně vzato šíitský a socialistický islám stejně jako súfismus. Tento islám je přítelem Ruska. Vahabitský islám v Saudské Arábii, sunitští Čečenci a Pákistánci jsou atlantičtí a proameričtí. Tento islám je nepřítelem Ruska.

Jak může reakce nebo revoluce jednat v těchto dobách naprosté ekonomizace politickými prostředky? Nebo váš nacionální bolševismus tak moc jako politiku nevidíte? A když ne, co je jeho základ. Náboženství, rasa nebo co jiného?

Dugin: Nacionální bolševismus je nauka, která se snaží sjednotit všechny protiliberální a protiatlantické síly. Je osnovou teorie absolutní revoluce. Je filozofickou metodou, odpovědí na postmoderní výzvu, je něčím politickým, metafyzickým a metapolitickým zároveň. Nacionální bolševismus má svoji vlastní ekonomickou vizi, která zahrnuje všechny hospodářské alternativy k liberálním koncepcím od Johna Maynarda Keynese až ke Karlu Marxovi, od Friedricha Lista až k Schmöllerovi a Josephu Aloisu Schumpeterovi, od ekologických trendů až k představám Silvia Gesella. Ekonomie není nic jiného než jazyk. A v tomto jazyce se dá svobodně vyjádřit jakákoli myšlenka. Protože se stala ohniskem moderních zájmů, jsme povinni naše úsilí koncentrovat právě na vypracování ekonomické alternativy k liberalismu. Potřebujeme v těchto oblastech kreativitu, ne opakování starých dogmat.

Všechna opravdová náboženství se musí sjednotit v boji proti „Novému světovému pořádku“, který je manifestací Antikrista, Dajjala, Samaela, Goga a Magoga, Kali-jugi, Ragnarökru, Rithursi atd. Ortodoxní církev a především starověrci této identifikaci rozumí lépe než druzí. Ale tento náboženský a eschatologický model může být právě tak interpretován sekulárním způsobem, protože jména zla jsou početná.

Rasa dnes neznamená nic. Rasismus je třeba odmítnout. Všechna etnika ze všech zemí světa: společně proti liberalismu, USA, „Novému světovému pořádku“. USA musí zemřít.

Mockrát děkujeme za rozhovor.

Zdroj: Junges Forum 1/2004 (Eurasien über alles); Vydal: Regin Verlag + Synergon Deutschland


 

Otázky byly kladeny Bernhardem Tomaschitzem z měsíčníku „ZUR ZEIT“

O.: Pane Dugine, jak nahlížíte na Evropskou unii, co se týče jejího postavení ve světě?

A.D.: Myslím, že Evropa je předurčena k tomu, aby ve světě zastávala významnou geopolitickou úlohu, a co více, Evropská unie by mohla sloužit jako positivní činitel, jelikož evropskou integraci lze vnímat jako vůli evropských národů k překonání omezeností národních-států. Pokud zhod-notíme geopolitickou situaci, můžeme prohlásit, že ve světě neustálých změn dostává koncept suverenity nový obsah. Ani velké státy jako Francie nebo Německo již nemohou zcela zajistit a udržovat svou suverenitu a riskují, že se v krátkém či střednědobém měřítku stanou americkými satelity. Jednotná Evropa, za předpokladu, že by chtěla, by však mocným geopolitickým aktérem být mohla. Nicméně, upřímně, současná EU nemá vůli k obraně svých vlastních geopolitických zájmů a namísto toho sleduje pouze svůj okamžitý ekonomický zisk.

O.: Jakým směrem by dle Vašeho názoru bylo potřeba směřovat vztahy mezi EU a Ruskem?

A.D.: Nejprve je potřeba uvědomit si, že Evropané a Rusové jsou přirozenými spojenci, protože Rusko je kontinentálním státem a stejně jako Evropa má tak ve své podstatě kontinentální identitu. Proto jsou Evropané a Rusové v multipolárním světě ideálními partnery; Rusko dispo-nuje obrovskými zásobami surovin a naopak Evropa ovládá nejnovější technologie, je obdařena výkonným ekonomickým systémem a má druhou nejsilnější ekonomiku na světě. To je i důvod proč věřím, že pokud se Rusko a EU na základě svých společných zájmů spojí dohromady, budou obě strany moci dosáhnout svých cílů. A to by oslabilo Spojené státy.

O.: Je to i důvod, proč se Spojené státy snaží rozštěpit Evropu na Evropu „starou“ a „novou“?

A.D.: Přesně tak. Spojené státy se na východní Evropy snaží vytvořit „jednotnou frontu“. Chtějí z ní vytvořit strategický prostor, který by oddělil Rusko od Evropy, a zároveň hodlají celé toto území ovládnout. Většina východoevropských zemí dnes již neslouží evropských zájmům, ale naopak zájmům Spojených států. To co dělají baltské země, Ukrajina, Polsko, a dokonce i Česká republika, zabraňuje vzniku rusko-evropské aliance. Tyto země jsou sice členy EU, ale nejsou „evropské“ v geopolitickém a strategickém slova smyslu: schází jim evropské myšlení, jsou ho zcela zbaveni, a tím ničí rodící se Evropu. Zde je i důvod, proč Rusko a Evropa musejí spolupra-covat a rozvažovat pouze nad tím, co je v jejich společných zájmech, bez ohledu na odlišná sta-noviska, které mohou zaujímat vůči jiným otázkám.

O.: Jak se v Rusku díváte na plánované připojení Turecka k Evropské unii?

A.D.: Tento projekt je „ďábelský“ z toho důvodu, že škodí do stejné míry Evropě jako Turecku. Udržuji již po nějakou dobu velmi dobré vztahy s několika vysoce postavenými osobnostmi v Turecku a všechny si myslí, že vstup jejich země do EU by zničilo tureckou identitu. Američané ve skutečnosti podporují turecký vstup do EU kvůli tomu, aby oslabili Evropu a zničili Turecko. My, Rusové, máme v současnosti s Tureckem dobré vztahy a úzce s ním spolupracujeme, jelikož to slouží našim společným zájmům, ale o potencionálním vstupu Turecku do EU si nemyslíme nic dobrého.

Vyšlo v magazínu “zur Zeit”, Vídeň, č. 7/2009 a ve francouzském překladu na serveru Euro-Synergies.Český překlad: Stanislav Máselník.