Alexander Dugin: Tradicionalisté všech zemí, spojte se!

Inaugurace prezidenta Putina znamená novou etapu v dějinách Ruska. Některé linky z minulých období budou jistě pokračovat. Některé dosáhnou kritické hranice. Některé budou omezeny. Musí ale vzniknout i něco nového.

Rád bych upozornil na ideologický aspekt, který by se mohl stát zásadním vektorem dalšího vývoje Ruska v mezinárodním kontextu.

V naší nelítostné konfrontaci se Západem, balancujícím na pokraji jaderného konfliktu a třetí světové války, je problém hodnot stále zjevnější. Válka na Ukrajině není jen střetem států s jejich zcela racionálními národními zájmy, ale střetem civilizací, kdy všechny zuřivě hájí své hodnotové systémy.

Dnes je již jasné, že Rusko se rozhodně zavázalo bránit tradiční hodnoty a považuje je za nedílnou součást základních procesů posilování své civilizační identity a geopolitické suverenity. Nejde jen o různé zájmy jednotlivých subjektů v rámci téže — západní — civilizace, jak se dal ještě nedávno interpretovat eskalující konflikt mezi Ruskem a kolektivním Západem. Nyní je zřejmé, že se střetávají dva hodnotové systémy.

Moderní kolektiv Západ neochvějně brání:

  1. Absolutní individualismus;
  2. LGBT a genderová politika;
  3. Kosmopolitismus;
  4. Zrušit kulturu;
  5. Posthumanismus;
  6. Neomezená migrace;
  7. Zničení všech forem identity;
  8. Teorie kritické rasy (podle níž mají dříve utlačované národy plné právo utlačovat postupně své bývalé utlačovatele);
  9. Relativistická a nihilistická postmoderní filozofie.

Západ nemilosrdně cenzuruje svou vlastní historii, zakazuje knihy a umělecká díla a Kongres USA se připravuje na odstranění celých pasáží z Písma svatého, které jsou údajně urážlivé pro určité skupiny lidí na základě etnického původu a náboženství. Rozvoj digitálních technologií a neuronových sítí navíc nastolil otázku přenesení globálního vládnutí z lidstva na umělou inteligenci – a několik západních autorů to již oslavuje jako neuvěřitelný úspěch a dlouho očekávaný příchod singularity.

Na rozdíl od toho všeho nabízí Putinovo Rusko zcela odlišný soubor hodnot, z nichž mnohé jsou právně zakotveny v dekretu č. 809 z 9. listopadu 2022. Rusko se rozhodně brání:

  1. Kolektivní identita proti individualismu;
  2. Patriotismus proti kosmopolitismu;
  3. Zdravá rodina proti legalizaci zvráceností;
  4. Náboženství proti nihilismu, materialismu a relativismu;
  5. Humanita proti posthumanistickým experimentům;
  6. Organická identita proti jejímu zředění;
  7. Historická pravda proti zrušení kultury.

Existují dvě protichůdné orientace, navíc dvě antagonistické ideologie a světonázory. Rusko volí tradici — Západ naopak vše netradiční až antitradiční.

Díky tomu je konflikt na Ukrajině, kde se tyto dvě civilizace střetly v urputném rozhodujícím boji, mnohem víc než obyčejný střet zájmů. Střet zájmů skutečně existuje, ale není to hlavní. Jde především o to, že se do konfrontace dostaly dva modely dalšího vývoje lidstva — liberální, globalistická, antitradiční cesta moderního Západu nebo alternativní, multipolární, polycentrická cesta zachovávající tradice a tradiční hodnoty, za kterou Rusko bojuje.

Je načase poznamenat, že multipolární svět, ke kterému Rusko deklarovalo svou loajalitu během předchozí etapy Putinovy ​​vlády, má smysl pouze tehdy, pokud rozpoznáme každý pól. Každá civilizace (jak je dnes zastoupena v BRICS) má právo na svou identitu, svou tradici a svůj hodnotový systém. Multipolarita se stává smysluplnou a oprávněnou, pokud vycházíme z plurality existujících kultur a uznáváme jejich právo na zachování své identity a rozvoj na základě vnitřních principů. To znamená, že póly multipolárního světa, na rozdíl od globalistického unipolárního modelu, kde západní hodnoty standardně dominují jako univerzální, do jisté míry sledují cestu Ruska, ale využívají své vlastní – každý z nich jiný – tradiční hodnoty.

Jasně to vidíme v moderní Číně. Nejenže odmítá globalismus, liberalismus a globální kapitalismus jako dogma, zachovává si mnoho rysů socialistického systému, ale stále více se obrací k věčným hodnotám čínské kultury, oživuje politickou a sociální etiku Konfucia, která inspirovala a organizovala společnost. po tisíce let. Není náhodou, že jednou z předních teorií mezinárodních vztahů v moderní Číně je starověká myšlenka Tianxia, ​​kde je Čína považována za centrum světového systému, se všemi ostatními národy obklopujícími Říši středu na periferii. Čína je svým absolutním středem, otevřená světu, ale přísně si střežící svou suverenitu, jedinečnost a originalitu.

Moderní Indie (Bhárat) se ubírá stejným směrem, zejména za vlády Narendry Modiho. Opět zde dominuje hluboká identita, hindutva, která oživuje základy starověké védské kultury, náboženství, filozofie a sociální struktury.

Islámský svět ještě kategoričtěji odmítá hodnotový systém kolektivního Západu, který není v žádném případě kompatibilní s islámskými zákony, pravidly a předpisy. V tomto případě je kladen důraz na tradici.

Africké národy také postupují tímto směrem a vstupují do nového kola dekolonizace – tentokrát vědomí, kultury a myšlení. Stále více afrických myslitelů, politiků a osobností veřejného života se obrací k původu svých domorodých kultur.

Také Latinská Amerika postupně objevuje tyto nové horizonty tradicionalismu, náboženství a kulturních kořenů a stále více se dostává do přímého konfliktu s politikou USA a kolektivní západní politiky. Zvláštností Latinské Ameriky je, že antikoloniální boj byl dlouho veden hlavně pod levicovými hesly. Situace se nyní mění: levice objevuje tradiční a konzervativní kořeny svého boje (např. v teologii osvobození, kde dominuje katolický faktor), roste konzervativní antikoloniální fronta (např. teologie tzv. lidé).

Ale zatím žádná z civilizací orientovaných na multipolaritu a preferující tradice nevstoupila do přímého ozbrojeného konfliktu se Západem, kromě Ruska. Mnozí váhají a čekají na výsledek této dramatické konfrontace. Přestože většina lidstva potenciálně odmítá hegemonii Západu a jeho hodnotové systémy, nikdo kromě nás není zatím připraven vstoupit s ním do přímé konfrontace.

To dává Rusku jedinečnou příležitost vést globální konzervativní obrat. Nastal čas otevřeně deklarovat, že Rusko bojuje proti nároku západní civilizace na univerzalitu svých hodnot a stojí zcela a zcela za tradicí, jak svou vlastní (ruskou a pravoslavnou), tak všemi ostatními. Neboť i oni čelí nevyhnutelné destrukci, pokud globalismus zvítězí a západní hegemonie přetrvá.

Všechny civilizace světa jsou konzervativní; to představuje jejich identitu. A stále více si to uvědomují. Teprve postmoderní Západ se rozhodl radikálně rozejít se svými klasickými křesťanskými kořeny a začal budovat kulturu degenerace, perverze, patologie a technického nahrazování lidí post-lidskými organismy (od umělé inteligence po kyborgy, chiméry a geneticky upravené produkty). I v rámci Západu značná část společnosti tuto cestu odmítá a stále více a vehementněji se staví proti směřování vládnoucích postmoderních liberálních elit ke konečnému zrušení kulturně-historické identity samotných západních společností.

V Putinově novém prezidentském období by bylo celkem logické prohlásit ochranu tradice — v Rusku i ve světě, včetně Západu — za své hlavní ideologické poslání. Vladimira Putina už lidstvo vnímá jako velkého vůdce, který hraje tuto roli a hrdinně vzdoruje západní hegemonii. Nyní je čas vyhlásit ruskou globální misi, spočívající v ochraně civilizací a jejich tradičních hodnot. Dost hraní se Západem a používání jeho strategií, podmínek, protokolů a kritérií. Civilizační suverenita spočívá v tom, že každý národ má plné právo přijímat a odmítat jakékoli vnější směrnice a rozvíjet se svým vlastním jedinečným způsobem, bez ohledu na nespokojenost někoho jiného.

Nedávno, 7. května, britský list The Mirror prohlásil deset slov z inauguračního projevu prezidenta Putina za „mrazivou hrozbu pro Západ“. Tato slova byla: ‚Osud Ruska určíme pouze my sami.‘ Jakýkoli náznak suverenity je Západem vnímán jako vyhlášení války. Rusko to přijalo a je připraveno podpořit všechny, kteří budou stejně rozhodně stát za svou suverenitou jako ono.

Každá civilizace má samozřejmě své tradiční hodnoty. Ale dnes jsou všichni pod útokem jedné agresivní, netolerantní, podvodné a zvrácené civilizace, která vede nelítostnou válku proti jakékoli tradici – proti tradici jako takové. V takové situaci se Putinovo Rusko může otevřeně prohlásit za nositele opačného poslání — stát se obráncem tradice a normality, kontinuity a identity.

Ve 20. století byl vliv Ruska ve světě založen především na levicovém hnutí. Ale dnes se postupně vytratil — buď pohlcen liberalismem, nebo se vyčerpal (až na vzácné výjimky, často spojené s antikoloniálními konzervativními trendy). Nyní je čas vsadit na konzervativce a zastánce civilizačních identit. A tak se rodí nový slogan: Tradicionalisté všech zemí, spojte se!

Neměli bychom se stydět, stydět nebo to skrývat. Čím sebevědoměji se na tuto cestu vydáme, tím rychleji a spolehlivěji poroste náš vliv ve světě. Když jsme zvolili orientaci na multipolaritu, musíme být v tom důslední.

Všichni už Putina považují za klíčovou postavu konzervativního obrození. Je čas to otevřeně prohlásit. Kritika ze Západu je v každém případě nevyhnutelná, ale nyní jsou rozhodující faktory ve vztazích se Západem zcela odlišné. A naši spojenci – skuteční i potenciální – budou Rusko podporovat s novým elánem. Jasně pochopí naše dalekosáhlé cíle a záměry. Budou nám důvěřovat a bez jakýchkoli pochyb a váhání spolu s námi začnou budovat spravedlivý a vyvážený svět v zájmu větší lidskosti.

https://www.infokuryr.cz/n/2024/05/30/alexander-dugin-tradicionaliste-vs...